Vědce na peníze nenalákáte, říká prorektorka ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Plzeň – Milena Králíčková dlouho nevěděla, zda si podat přihlášku na Matematickofyzikální Univerzity Karlovy v Praze nebo na plzeňskou medicínu. Nakonec se rozhodla pro lékařství a profesní život zasvětila výzkumu v oblasti neplodnosti. Řadu let působí na Gynekologickopo ve Fakultní nemocnici Plzeň. Od roku 2006 pracovala především na vybudování Biomedicínskéh bylo dokončeno loni v listopadu. Jako prorektorka chce na plzeňskou lékařskou fakultu přil zahraničních vědců i doktorandů. * Po medicíně jste začala pracovala na Ústavu histologie a embryologie. Proč jste se vydal Bylo to díky profesoru Slípkovi, který na tomto ústavu dlouhé roky působil a mnoho let ho to vynikající člověk, plný energie, entuziasmu a mnoho z nás inspiroval. On mi dal impulz, věnovala právě histologii a embryologii. Na začátku své dráhy jsem se zabývala spojitostí hormonálním, imunitním a nervovým systémem. Sledovali jsme, jak jsou propojeny už u embryí anomálie v těchto systémech. Pak se mi podařilo dostat se na rok do zahraničí, na Harvards V Massachusettské všeobecné nemocnici jsem v týmu profesora Crowleyho zkoumala hormonální neplodnosti. A odtud jsem se dostala k reprodukční medicíně. * Práce ve vědeckém týmu profesora Crowleyho se musela dost lišit od českého výzkumného pr Do té doby jsem pracovala v týmu, který byl velmi stabilní. Byli to čeští vědci pocházejíc všichni z lékařské fakulty. Najednou jsem přišla do světa, kde byly jenom dvě americké kol jsem měla nejblíž k Brazilce a Španělce. Jsem moc ráda, že zkušenost z Harvardské univerzi do České republiky. A česká věda se internacionalizuje a nezůstává pozadu. * Jak se vám daří českou vědu internacionalizovat? Důkazem je Biomedicínské centrum, které jsme vybudovali v Plzni. Máme tady kolegy, které j z Norska, například neurovědce Karla Ježka. Ten sem přišel po mnoha letech strávených v la manželů Moserových, čerstvých držitelů Nobelovy ceny za lékařství. Daří se nám lákat na lé zahraničního vědce i doktorandy. Vědce totiž nevábíte na peníze, ale na zajímavá témata a prostředí. Mezi studenty tu máme hodně kolegů z Portugalska, Řecka, Německa, což, řekla by kultuře prospívá. * Po svém návratu z Ameriky jste se tedy začala orientovat na oblast neplodnosti? Ve Spojených státech amerických jsme se sice věnovali neplodnosti, ale ještě jsme nedošli embryonálních kmenových buněk. Až po návratu, kdy jsem dokončila doktorské studium a velmi klinický svět, se mi podařilo dostat se na Gynekologickoporodnickou kliniku Fakultní nemoc pracovat tady. To pro mě byla dobrá zkušenost. Najednou jsem viděla, že teoretická témata promítnout do péče o neplodné páry. * Kolik je v České republice neplodných párů? Udává se, že ve vyspělých civilizacích je to 10 až 15 procent v reprodukčním věku. Ne všec asistované reprodukci, někdy se to dá řešit dřív. Reprodukční medicína v Česku, obsahující výzkumných výzev, je na vysoké úrovni a umožňuje léčit celou řadu zahraničních párů. * Čím je způsoben příliv zahraničních pacientů? Je to dáno nejen tuzemskou kvalitní péčí, ale i tím, že legislativa v sousedních zemích ně zákroky neumožňuje. Třeba v Německu není možné prodloužené uchování embryí, které prokazat pravděpodobnost otěhotnění při asistované reprodukci. * Zmínila jste, že reprodukční medicína obsahuje řadu výzkumných výzev... Při léčbě neplodnosti zůstávají největší výzvou páry, které léčíte metodami asistované rep se jim nedaří pomoci. Mezi neplodnými páry je jich 10 procent. Další velkou výzvou jsou ne nichž nikdy nezjistíte příčinu, což je dalších 10 procent z neplodných párů. I když součas medicína dokáže dobře popsat spermie, vybrat ty nekvalitnější, provést oplodnění ve zkumav ohromnou vědeckou černou díru ve chvíli, když oplodněné vajíčko vrátíme do těla pacientky. zahnízdit, ale právě tento proces u neplodných žen někdy selhává, a my zatím nevíme proč. ani tím pádem neumíme léčit. * V kolika případech jste úspěšní? V Plzni jsou dvě soukromá centra, s jedním z nich Gynekologickoporodnická klinika FN Plzeň Úspěšnost se při prvním cyklu oplodnění ve zkumavce pohybuje okolo 40 procent. Bohužel asi žen nepomohou ani tři cykly asistované reprodukce. * Jak jste se vyrovnávala s tím, když se k vám neplodné páry vracely a vy už jste jim nemo Je to vždycky smutné a někdy frustrující. Často se stává, že pár neuspěje v jednom nebo ve proto jde do třetího. Chápu to, protože oni chtějí přijít na nové místo s novou nadějí. Ni je také hodně o našem psychickém nastavení. Mám řadu pacientek, kterým asistovaná reproduk pak se prostě něco změnilo a ony otěhotněly. * Změnil se váš přístup k pacientům, když se vám narodilo první dítě? Je to pro mě teď citlivější téma a dokážu už lépe pochopit touhu po dítěti. Je moc krásné, umožňuje pomáhat neplodným párům, a rozhodně je to oblast, které se chci nyní ve výzkumu d * Právě v reprodukční medicíně je ale mnoho etických otázek… Každý vědec by si etické otázky měl stále připouštět. Zvláště v reprodukční medicíně bycho stanovenou hranici, kdy už bychom se jako vědci pletli do něčeho, co vědě nepřísluší. Mysl republice existuje dobrý mechanismus, jak regulovat práci na lidských embryonálních buňkác fakulta pracuje pouze se zvířecími embryonálními kmenovými buňkami, ale samozřejmě je výzv lidskými, a pevně věřím, že Biomedicínské centrum se k tomu bude přibližovat. * Jaké jsou pro vás hranice, jež byste jako lékařka nepřekročila? Velkou Británií poměrně nedávno cloumala celospolečenská debata, která se dostala až do pa technikám asistované reprodukce dokážeme zabránit tomu, aby matky přenášely své dědičné mi onemocnění na své děti. To je věc, kterou bych podporovala, a tento úkon bych měl být podl Naopak by mi vadilo, kdybychom vůbec připustili debatu například nad výběrem pohlaví. Jaké ovlivňování než z léčebných důvodů už totiž vidím jako za hranou. * V roce 2006 jste se začala věnovat svému dalšímu ´dítěti´ – budování Biomedicínského cen jeho potenciál? Chtěla jsem, abychom dobře připravili projekt a stavěli na kvalitních výzkumných týmech. U klíčovými směry, kterým se má centrum věnovat, je regenerace, náhrada a podpora funkce tká také oblasti kmenových buněk. Nejenom embryonálních kmenových buněk, ale i dospělých, kter z podkoží nebo svalové tkáně. Jsem moc ráda, že v té oblasti spolupracujeme s Fakultní nem Akademií věd. Dospělé kmenové buňky používáme například při experimentech s problémy jater podpořit jejich regeneraci. * Čeho byste chtěla ve své profesi docílit? Mým velkým přáním je, aby do Biomedicínského centra přišli další vědci ze zahraničí. Mou d profesionální touhou je, aby u nás studenti rádi studovali, odnesli si co nejvíce do život zahraniční zkušenosti a s nimi se k nám rádi vraceli. *** Milena Králíčková • narodila se 4. února 1972 ve Strakonicích • vystudovala plzeňskou Léka Univerzity Karlovy v Praze (LF UK) • od roku 1996 působí v Ústavu histologie a embryologie docenturu získala v roce 2008 • za svou vědeckou činnost získala několik ocenění, třeba v byla oceněna vědeckou radou Evropské společnosti reprodukční imunologie • podílela se na v Biomedicínského centra v Plzni, jež bylo dokončeno loni v listopadu • od roku 2014 je pror pro studijní záležitosti Zdroj: Plzeňský deník Autor: Klára Mrázová