Češi umějí virus zapnout světlem. Zlepší boj s HIV ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** PRAHA/HEIDELBERG Průlomem ve studiu viru HIV, který zapříčiňuje obávanou nemoc AIDS, může českých vědců. Zásadní článek včera vyšel v časopise Nature Communications. Skupina Jana K vytvořila světločivný inhibitor virového enzymu, který HIV potřebuje pro životní cyklus. I zablokuje virus v určité fázi vývoje – těsně před začátkem zrání – a až po osvícení lasere dozrávat. Vědci tak získali zcela nový přístup k poznávání HIV. „Konečně máme nástroj, o který spousta skupin dlouho usilovala: můžeme teď studovat proces virová částice, krok za krokem. Proces je rozhodující pro infektivitu viru, neboť nezralá infekční. Možná se naučíme něco, co bude možné použít v léčbě, ale to je budoucnost,“ řekl jenž vedl tým z Akademie věd, Univerzity Karlovy a univerzity v Heidelbergu. Studie vznikala několik let. Podílelo se na ní třináct vědců, především z Ústavu organické biochemie Akademie věd ČR, v němž působil i slavný profesor Antonín Holý. Ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a univerzitní kliniky v podařilo vyřešit jeden z klíčových problémů studia životního cyklu viru HIV, takzvanou syn kultury. Oč jde? Při studiu životního cyklu retrovirů je zapotřebí dát dohromady „životní jak v napadené buňce vzniká, jak se skládá, jak pučí a jak dozrává, co přesně se děje při neinfekční virové částice do té, která je plně funkční a infekční hrozbou. Některé léky pů fázi, takže výzkumníci chtějí vědět, jak a proč vzniká odolnost vůči léčbě. „Problém ovšem je, že to nešlo udělat. Ve tkáňové kultuře máte vždy velký soubor virů v rů (některé právě pučí, jiné dozrávají), a tak nelze jednoduše udělat jakousi kinetiku zrání prostě čas nula, od něhož bychom mohli spustit stopky a začít odečítat,“ vysvětluje Konval Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Před lety jej napadlo, že by bylo možné vytvořit fotolabilní inhibitor virového enzymu, kt pro život. „Ten zablokuje virus v určité fázi životního cyklu (těsně před začátkem,zrání‘, složený, ale ještě není infekční), pak bychom na něj posvítili laserem, tím by se spustily by začal dozrávat... No, a neuplynuly ani čtyři roky a máme to: můj student Jiří Schimer t připravil,“ říká Konvalinka. Zní to jako sci-fi, ale... Pomocí inhibitoru jsou zablokovány viry v tkáňové kultuře a pak napumpovány do skleněné ka ozáříme laserovým paprskem – inhibitor se rozpadne, enzym začne pracovat a spustí se zrání jsme tak světlem aktivovaný virus, což zní jako sci-fi, ale vlastně je to pravda,“ dodává Vědci pak mohou sledovat, takříkajíc v reálném čase, jak zrají záludné virové částice. „Náš fotodegradovatelný inhibitor HIV brání včasnému štěpení polyproteinových řetězců a um virových částic z tkáňové kultury před jejich maturací (zráním). Poté je možné v krátkém č inhibitor intenzivním světlem o vlnové délce 405 nanometru rozštěpit a aktivovat tím funkc Aktivovaný enzym poté štěpí polyproteinové řetězce,“ sdělil LN biochemik Schimer, jenž je autorem článku. Kromě něj se na publikaci, která ve vědecké literatuře poprvé popisuje světlem aktivovaný další vědci z elitního ústavu známého pod zkratkou ÚOCHB. A sice: Petr Pachl, Marcela Pávo Petr Cígler, Jan Weber, Pavel Majer a také Pavlína Řezáčová. Ve šlépějích profesora Holého Dejvický institut má ve výzkumu viru HIV dlouhou tradici. Profesor Holý, dnes již legenda spolupracoval od roku 1976 s Belgičanem Erikem De Clercqem na vývoji antivirotik, jež jsou pro léčbu AIDS nebo hepatitidy B. Patenty zajistily instituci i hodně peněz. A co bude s n „Teď musíme nový,nástroj‘ co nejlépe a nejrychleji využít, neboť po pondělním zveřejnění o několik dalších světových laboratoří vydá stejnou cestou. Rádi bychom s použitím zobrazova je fluorescenční mikroskopie, udělali poprvé,filmový záznam‘ ze života zrající virové část těším,“ říká Konvalinka. Zdroj: Lidové noviny Autor: Martin Rychlík