PRAHA Průměrný měsíční příjem absolventa vysoké školy v prvních pěti letech jeho kariéry je zhruba 31 200 korun. Zároveň však platí, že na částku přes třicet tisíc se ve skutečnosti dostane jenom třetina z nich. A nejvyššího průměru nedosáhli ekonomové nebo právníci, jak by někdo mohl čekat, ale matematici, přesněji řečeno absolventi Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Bylo to 49 592 korun hrubého. Naopak nevalně jsou na tom podle šetření Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK učitelé, zdravotníci (s výjimkou lékařů). A také absolventi zemědělských a lesnických oborů, kde je průměrný příjem 25 218 korun. Nezaměstnaní absolventi?

Výsledky průzkumu mezi 35 tisíci absolventy, které LN získaly, mohou být důležitým vodítkem pro všechny, kdo se teprve rozhodují, na jakou vysokou školu se přihlásit. Zároveň jde o druh zpětného hodnocení vystudované školy.

Zájemci se dozvědí nejen kolik si mohou jednou vydělat, ale také jaká je v tom kterém oboru nezaměstnanost. Ukazuje se, že nejlépe jsou na tom s uplatněním lékaři s farmaceuty (míra nezaměstnanosti 1,6 procenta) a po nich právníci (2,2 procenta). Na opačném konci škály najdeme absolventy zemědělských oborů (8,8 procenta).

U absolventů humanitních fakult, tedy především filozofických, najdeme v kolonce o nezaměstnanosti 6,6 procenta, u absolventů pedagogických fakult 4,4 procenta.

Zajímavá jsou i čísla, která mapují, nakolik využívají absolventi vysokých škol v práci znalostí a dovedností nabytých studiem a jestli jsou se svou prací spokojeni.

Například u už zmiňovaných zemědělců a lesníků je absolventů s prací spokojeno 69 procent. Autoři projektu Jan Koucký a Martin Zelenka přitom upozorňují na skutečnost, že v mnoha případech zastávají bakaláři, magistři a třeba i lidé s doktorským diplomem místa, která by dříve okupovali pracovníci s nižším vzděláním.

Zájem je i na Slovensku Přitom to ale ne všem vadí. Dokonce by se dalo říct, že spokojenost s prací je skoro vždycky větší než míra využívání nabytých znalostí.

Šetření, které nese název Reflex, se konalo v ČR už několikrát, původně s přispěním evropského know-how a unijních peněz. Teď už je financování na ministerstvu školství.

Mimochodem, zájem má i sousední Slovensko, které už si také objednalo data u Střediska vzdělávací politiky při pražské pedagogické fakultě. A poskytuje je veřejnosti na webových stránkách (Lepšia škola).

Zdroj: Lidové noviny

Autor: Radka Kvačková