Nejvíc vydělávají matematici












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************



            PRAHA Průměrný měsíční příjem absolventa vysoké školy v prvních pěti letech jeho kariéry j
            korun. Zároveň však platí, že na částku přes třicet tisíc se ve skutečnosti dostane jenom 

            A nejvyššího průměru nedosáhli ekonomové nebo právníci, jak by někdo mohl čekat, ale matem
            řečeno absolventi Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Bylo to 49 592 korun h
            nevalně jsou na tom podle šetření Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK uči

            (s výjimkou lékařů). A také absolventi zemědělských a lesnických oborů, kde je průměrný př
            korun. Nezaměstnaní absolventi?

            Výsledky průzkumu mezi 35 tisíci absolventy, které LN získaly, mohou být důležitým vodítke
            kdo se teprve rozhodují, na jakou vysokou školu se přihlásit. Zároveň jde o druh zpětného 
            vystudované školy.

            Zájemci se dozvědí nejen kolik si mohou jednou vydělat, ale také jaká je v tom kterém obor
            Ukazuje se, že nejlépe jsou na tom s uplatněním lékaři s farmaceuty (míra nezaměstnanosti 
            a po nich právníci (2,2 procenta). Na opačném konci škály najdeme absolventy zemědělských 

            procenta).
            U absolventů humanitních fakult, tedy především filozofických, najdeme v kolonce o nezaměs
            procenta, u absolventů pedagogických fakult 4,4 procenta.

            Zajímavá jsou i čísla, která mapují, nakolik využívají absolventi vysokých škol v práci zn
            dovedností nabytých studiem a jestli jsou se svou prací spokojeni.
            Například u už zmiňovaných zemědělců a lesníků je absolventů s prací spokojeno 69 procent.

            Jan Koucký a Martin Zelenka přitom upozorňují na skutečnost, že v mnoha případech zastávaj
            magistři a třeba i lidé s doktorským diplomem místa, která by dříve okupovali pracovníci s
            vzděláním.

            Zájem je i na Slovensku Přitom to ale ne všem vadí. Dokonce by se dalo říct, že spokojenos
            skoro vždycky větší než míra využívání nabytých znalostí.
            Šetření, které nese název Reflex, se konalo v ČR už několikrát, původně s přispěním evrops

            unijních peněz. Teď už je financování na ministerstvu školství.
            Mimochodem, zájem má i sousední Slovensko, které už si také objednalo data u Střediska vzd
            při pražské pedagogické fakultě. A poskytuje je veřejnosti na webových stránkách (Lepšia š

            Zdroj: Lidové noviny
            Autor: Radka Kvačková