Filozofové nejsou příživníci ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Najdou absolventi humanitních oborů pracovní uplatnění? Děkanka Filozofické fakulty Univer Mirjam Friedová je optimistická a o své studenty se nebojí. Více starostí jí působí finanč fakultu nedávno zasáhla. * LN Filozofická fakulta se v současné době potýká s finanční krizí, došlo k plošnému sníž některé katedry se bouří. Co přesně se stalo? Procesy, které k současné situaci vedly, byly nastartovány na univerzitní úrovni už před t a fakulta o nich věděla. Věděli jsme, že budeme mít méně peněz. I proto na podzim roku 201 hodnocení jednotlivých kateder a na jeho základě pak změny v zařazení do platových tříd. P naší fakulty je ale chronická. * LN Vidíte z této situace nějaké rozumné východisko? Jsme vázáni univerzitním mzdovým předpisem a máme omezené prostředky, jak se těmto změnám přijmout, že se mění způsob akademické práce. Poklidný badatelský model je nenávratně pryč katedry musejí vyvíjet větší úsilí, získávat peníze z mezinárodních projektů a grantů. Zár potřeba neustále přesvědčovat politické elity o důležitosti naší práce, a tedy i o nezbytn humanitního vzdělání. * LN Jak to vypadá s malými obory, které jsou nyní ohroženy nejvíce? Výpadek ve financování malých oborů je velký problém, který se ale snažíme řešit a finance sehnat. Jde o obory, které společnost nutně potřebuje. V USA jsem strávila sedm let na kat jazyků. Měla deset pedagogů a jen dva bakalářské studenty ročně. Přesto se udržela. * LN Pověst humanitních oborů není nejlepší. Čím to podle vás je? Že humanitní obory mají špatnou pověst, odněkud přichází. Je to tím, že jsou nekvalitně vy společnost nepotřebuje a naši absolventi jsou v praktickém světě málo užiteční a nic pořád Pochybuji. Spíš bych řekla, že nejsme dost vidět, že se o nás vlastně neví. Z Ameriky si p že když do něčeho dám energii a postavím se za to, přinese to výsledky. Měli bychom být ak * LN V čem konkrétně? Musíme sami iniciativně oslovovat veřejnost a dávat jí najevo, co všechno pro ni děláme. V proč jsou naše obory důležité. Filozofové nejsou příživníci. Naše společnost musí mít něko a udržuje kulturu a přenáší ji dalším generacím. Bez kultury nemůže žádná civilizace přeží to, co humanitní a společenské obory přinášejí. * LN Takže vaši absolventi nemají problém sehnat práci? Nevedeme si statistiku jejich uplatnění, a nevíme tedy, kolik procent v kterých profesích statistiku nezaměstnanosti a ta je mezi absolventy Karlovy univerzity obecně velmi nízká, jedním až třemi procenty. * LN Poslední dobou zaznívají vtipy o absolventech filozofie jako zaměstnancích fast foodů Nevím, odkud se tento mýtus bere. Naši studenti odcházejí do kulturních institucí, kde vyu jazykových znalostí a kulturního povědomí. Dobře se uplatňují v oblastech vyžadujících kom dovednosti. Vychováváme středoškolské učitele, kterých je stále nedostatek. Spoustu lidí m správě a v soukromých firmách. * LN Není přece jen škoda, že student, který se pět let věnuje například lingvistice nebo ve státní správě nebo v marketingu? Já bych to vůbec nebrala jako něco nepatřičného, nebo dokonce ponižujícího. Svět je složit dál složitějším. Právě humanitní studium má za cíl vést mladé lidi k jeho plnějšímu pochop schopnost kvalifikovaně se rozhodovat v jakékoli oblasti lidské činnosti. Společnost nepot vědců, nezaměstná je, což je normální a v pořádku. Samozřejmě ani všichni studenti nemají ctižádost vydat se na vědeckou dráhu. * LN V tom případě by jim mohl stačit bakalářský stupeň vzdělání... Přesně tak. Stále sice máme většinu magistrů, ale pozvolna se to mění. Přitom právě bakalá oborů by měli být vhodnými univerzálními adepty pro práci v nejrůznějších oblastech soukro sféry. * LN Část své akademické kariéry jste strávila ve Spojených státech. V čem spočívají nejvě americkými a českými univerzitami? Amerika je tak veliká, že každé zobecnění je zavádějící. Systémy na různých univerzitách j odlišné. Mám-li vycházet čistě ze svých osobních zkušeností, pak mohu říct, že mě zaujal k bakalářského studia, který mi připadá vhodnější než náš koncept tříletý. A také komplexněj univerzitního vzdělání. * LN Jak takové komplexnější pojetí vypadá v praxi? Univerzita není tak roztříštěna mezi jednotlivé fakulty a obory a všichni studenti absolvu pro všechny společný základ. V praxi to vypadá tak, že do prvního ročníku nastoupí student jaký obor chce studovat. Na své rozhodnutí má jeden, dva nebo tři roky. Kromě předmětů z p absolvuje řadu volitelných kurzů, díky nimž se postupně profiluje podle svých zájmů a scho ale na jednotlivých univerzitách. Ne všude je to stejné. * LN Z vysokých škol tedy vycházejí lidé, kteří se svému oboru věnovali třeba jen jeden je Ano. Nebo dokonce ani žádný konkrétní obor neměli. Univerzálnost studia se ve Spojených st mnohem doslovněji. Například Brownova univerzita vůbec nemá obory v klasickém slova smyslu čtyři roky studují a nakonec dostanou diplom absolventa. Profilovat se mohou až v navazují studiu, pokud se pro ně rozhodnou. To už je ale poměrně extrémní případ. * LN Jaké má podle vás tento model výhody? Studentům dává širší rozhled a možnost uvážlivěji a kvalifikovaněji se rozhodnout, čemu se věnovat. Na univerzitu nastupují obvykle jen s nějakou mlhavou představou, co je skutečně absolvují řadu povinných i volitelných kurzů z širokého spektra oborů, třeba od astrofyzik Americká univerzita, aspoň pokud mohu soudit ze svých zkušeností, má jasný cíl: rozšiřovat v tom nejdoslovnějším smyslu. * LN V čem se liší američtí studenti od těch českých? Většinou se musejí podstatně pilněji připravovat během celého akademického roku. Záleží al univerzitě, nároky jsou totiž velmi různé. Můj pohled může být zkreslený, protože jsem vět stráveného v USA působila na dvou velmi elitních univerzitách, kde jsou očekávání skutečně Studenti vysloveně dřou během celého semestru. O půlnoci je běžně vidíte sedět v knihovnác se. Jsou zvyklí, že musejí průběžně pracovat. Součástí amerického systému je totiž průběžn psaní esejů, podobně jako na střední škole. Zkouškové období je naopak velmi krátké a jedn předmět je jedna zkouška v jednom termínu. Kdo ji neudělá, má smůlu. * LN Má v USA humanitní vzdělání větší prestiž a perspektivu? Humanitní obory jsou ve Spojených státech podobně jako u nás tak trochu trpěny. Technické na tom o poznání lépe. Rozdíl je spíše v očekávání studentů. Vědí, že jako absolventi budo rozhled a schopnost kritického myšlení. Budou se umět rychle rozhodovat, pracovat se složi vyhodnocovat fakta a analyticky s nimi pracovat. Právě tyto schopnosti a dovednosti jim po možnosti uplatnění a američtí studenti jsou si toho vědomi. Nezáleží pak na tom, v jaké ob pracují. Nikdo moc nepočítá s tím, že bude pracovat v oboru, který vystudoval. * LN Je něco, co byste ze své funkce na fakultě ráda změnila? Novou, širší podobu by měl dostat takzvaný společný základ, tedy předměty společné pro vše fakulty. Dosud funguje ve stejné formě, v níž byl už za doby mých studií. Zahrnuje pouze j filozofie, cizího jazyka a tělesné výchovy, což je naprosto nedostačující. * LN Jak by měl podle vás nový společný základ vypadat? Právě v této oblasti bych se ráda inspirovala svou americkou zkušeností. Tam se tohle řeší velmi tvořivě. Katedry jsou méně odkázány samy na sebe. Nezbytné jsou pro studenty napříkl metodologické základy, které je naučí obecným zásadám vědecké práce. Proč by je měla učit zvlášť, když je možné připravit univerzální přednášky pro studenty více oborů najednou? Or jednodušší a studenty obohatí kontakt s vrstevníky z jiných oborů. * LN Jaké další změny studenty čekají? Povinný by měl být i druhý cizí jazyk. S jedním jazykem už dnes neobstojíme. Jazyková gram obecně nízká. Kromě toho bych studentům ráda poskytla možnost seznámit se i s jinými obory který si po maturitě vybrali. Filolog by měl například možnost chodit na kurzy z historie Seznámit se s tím, jak se v ostatních humanitních oborech pracuje a uvažuje. Taková zkušen obohacující. *** V USA jsem strávila sedm let na katedře slovanských jazyků. Měla deset pedagogů a dva baka ročně. Přesto se udržela. Mirjam Friedová * Narodila se v roce 1956. Po absolvování oborů bohemistika a klasická fil UK získala doktorát na Kalifornské univerzitě v Berkeley. * Sedm let přednášela obecnou li slavistiku na univerzitě v Princetonu a v roce 2008 získala titul docentky na Helsinské un pravidelně přednášela. * V letech 2011 až 2013 vedla Ústav obecné lingvistiky na FF UK. Př zvolena do funkce děkanky. Zdroj: Lidové noviny Autor: Barbora Cihelková