Mým snem je objevit bájného Imhotepa ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Objev královské matky Chentkaus III., jehož dosáhli Češi v egyptském Abúsíru, oběhl svět. citovaly CNN, BBC, Timesy... „Jsme rádi, že náš objev i předcházející dlouholetý výzkum me rezonují, protože to je dobré PR nejen naší práce, ale i celé Univerzity Karlovy, Filozofi potažmo české vědy,“ říká Miroslav Bárta, ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK. * LN Sleduji, jak s Jaromírem Krejčím, jenž vedl terénní práce, sdílíte na Facebooku článk úspěchu vycházejí... Píše vám i hodně odborníků, že je to „bomba“? Ano. Většina e-mailů má však neoficiální charakter, protože převážná část světových egypto lidé, s nimiž se dobře znám. Byly to desítky zpráv. Poslední tři dny jsem trávil hlavně od telefonováním. * LN Je Chentkaus opravdu tak výjimečná, když ji srovnáte s vašímobjevem z roku 2012 – s h Šeretnebti – i dalšími? Každý objev, který trvá několik měsíců, má svá specifika. V případě královny Chentkaus III vizuální „impakt“ její hrobky. Ve srovnání s našimi objevy z let 2012 či 2013 není až tak ale historická hodnota je obrovská. Díky tomu, že v její pohřební komoře bylo zaznamenáno ale i tituly hovořící o tom, že byla „královskou manželkou“ a „královskou matkou“, je to n mozaiky poznatků o situaci v 5. dynastii. Třeba zrovna tato stránka dosti rezonovala ve Ve celá společnost obecně reaguje na zprávy o královské rodině velmi emotivně. V pondělí jsem čtyři vstupy během dne. * LN Je o Chentkaus ve světě větší zájem než o princeznu Šeretnebti? Mediálně rozhodně ano. Je to právě tou historickou hodnotou, že jde o královnu matku a až šlo o zcela neznámou osobnost. * LN Říkáte, že byla nejspíše manželkou Raneferefa. Kdy si budete jisti? Jsme si tím skoro jisti. Zároveň byla i matkou krále, jehož jménem si ale jistí nejsme–moh Menkauhor. * LN Nález byl ministerstvem památek ohlášen 5. ledna. Kdy jste ji našli? Výzkumy probíhaly v říjnu a listopadu. Tento výzkum je součástí širší strategie v Abúsíru, třech místech. S výzkumy začal již profesor Miroslav Verner. Věděli jsme, že se na tomto m skupina čtyř velkých mastab. Teď jsme v situaci, kdy tři jsou již prozkoumány – patřily čl rodiny – a čtvrtá na průzkum čeká. Očekávání, s nimiž jsme tam šli, se začala naplňovat až roce, protože první dvě mastaby byly ještě více poničené. Věříme, že se to tou třetí hrobk čtvrtá bude opět neméně zajímavá. * LN Máte už představu, co v ní bude? Jen rámcovou. Myslíme, že bude rovněž patřit členovi nebo člence královské rodiny z téže d pravděpodobné, ale jistotu dodá až další průzkum, asi v roce 2016. * LN Našli jste i královniny ostatky? Byly tam, ale špatně zachovalé. Pohřeb – stejně jako celá hrobka – už byly vykradeny na ko před více než 4000 lety, takže my jsme dělali záchranný výzkum. Její kosterní pozůstatky p antropologové z Národního muzea. Pak bychom měli vědět, o jakou šlo ženu, v jakém věku zem trpěla nemocemi... * LN Vrátíte ji pak zpět, jako to prosazují američtí antropologové? Ne. Komora je zničená, nebylo by to pro královnu důstojné místo. * LN Který objev byl za poslední léta pro vás tím největším zážitkem? Je skoro nemožné vybrat jeden. Ale třeba v roce 2012, kdy jsme pracovali ve skalní hrobce jsme hned za vchodem objevili serdáb čili místnost na sochy, která byla zazděná. A uvnitř soubor jeho soch. Byl u toho i profesor Verner, který v té době měl za sebou asi čtyřicet Abúsíru, a říkal, že v životě neviděl tak zachovanou nálezovou situaci! Byl to zážitek poz výplně serdábu vynořují unikátní sochy, z nichž jedna znázorňovala Nefera jako písaře vsed Je to třetí socha této kvality na světě – jedna je v Louvru, druhá v Egyptském muzeu. S ob že je „bezcenná“. Hodnota se totiž nedá vyčíslit. * LN Existuje něco, co je pro egyptology vytouženým „svatým grálem“? Egyptologů je strašně moc. I ty pomyslné „svaté grály“ se tedy liší. Ale pro mě je jednímz který se asi nikdy nesplní, ale to je asi pointa snů, že se jich člověk snaží dosahovat a vpřed, nalezení Imhotepovy hrobky, která musí být někde v oblasti, kde pracujeme. Někde v v severní Sakkáře? Imhotep je bájný mudrc, který ale skutečně existoval a byl autorem myšl kamenného komplexu, což je první pyramidový komplex na světě, který vznikl v Sakkáře v 27. Kristem. Podle všeho by Imhotep mohl být velmi blízko, možná dokonce na naší koncesi... * LN Co by se stalo, kdyby ji zkušenější profesor Bárta v roce 2030 našel? Svět by byl vzhůru nohama! (smích) * LN Bylo by to něco tak velkolepého jako objev Tutanchamona? Nebylo by to asi velkolepé v tom smyslu, že by se našly unikátní nálezy. To si nemyslím. H zřejmě již dávno vykradená. Unikátnost by spočívala v tom, že by se našel člověk, o němž s vyprávějí, píší o něm články, knížky... a ukázalo by se na místo jeho věčného odpočinku. * LN Abúsír je tedy velevýznamná lokalita. Je pro vás štěstím, že Československo dostalo p Je to štěstí, ale zasloužené. Když profesor Verner v roce 1976 žádal o koncesi, tak už teh prokázat, že je renomovaným odborníkem z respektované instituce, s finančním krytí ma mnoh což je podmínkou. Štěstí přeje připraveným. * LN Není to tak, že kdokoliv by „měl“ Abúsír, tak najde i Chentkaus III.? Myslím, že ne. Náš tým je i mezinárodně uznáván za využívání přírodovědných a technických dlouholetá práce a systematický výzkum vede k tomu, že jsme tam, kde jsme. Nemluvím jen o všech objevech; teď to vypadá, jako by byly každý rok, ale vedla k nim dlouhá cesta. Sám p od roku 1991 a ne vždy to bylo tak plodné. * LN Říkal jste, že na koncesi mají zálusk i jiné země. Je těžké ji udržet? Velmi těžké. Hlavní roli hrají dva aspekty: jeden egyptský, jeden český. VEgyptě je logick abychom odváděli kvalitní výzkum, protože jde o prvořadé památky – podobně jako kdyby amer v Česku zkoumala pozůstatky Přemyslovců. Abúsír je jedna z několika pyramidových lokalit č nejlepších koncesí, které lze získat. Není proto tlak jen na dobrou archeologii, ale i na a restaurování památek. To je i politikum, neboť expedice jsou ostře sledovány. Zároveň pl expedice rok dva nepracuje, může jí být koncese i odebrána... A s tím můžu přejít k druhé náš ústav má dnes ve srovnání s rokem 2004 asi poloviční rozpočet. * LN Jak je to možné? Společenské vědy obecně jsou v ČR pod velkým tlakem, nejsou příliš populární – bez ohledu úrovni se dělají. Nezabývají se inovacemi. Druhou věcí je fakt, že egyptologie není nenáro dělat jen tak v knihovně. Ceny všeho ve světě – publikací, přístrojů, ale i práce lidí v E takže jsme dnes ve velmi svízelné situaci. Už dvakrát jsme museli v ústavu propouštět. Kdy s jinými týmy v Egyptě, jsme o několik finančních úrovní níž, ale na srovnatelné kvalitě p za to i podpoře firem a jednotlivců: třeba Insetu či Pharmadexu a pánům Jíšovi, Hegrlíkovi Kroužkovi... * LN Kolik máte teď egyptologů? S doktorandy je jich asi dvacet, plus šest lidí podpůrného týmu. Myslím, že ani náš rozpoč omračující, aby měl někdo zvedat obočí a hořekovat, že zrovna egyptologie – při tom všem, obor a tuto zemi – potřebuje škrtnout jako zbytečnost. Jistě, je legitimní říci, že egypto nechceme, ale ať nás nenutí dělat věci na hraně. Ať se to řekne přímo. * LN Co ještě potřebujete v Abúsíru prozkoumat, co plánujete? Abúsír je plný slibných míst, která mohou mít přínos pro poznání dějin lidstva, ale vše se financí. Tak to je. A pokud nevíme, že máme na několik let stabilizovaný rozpočet, nemůžem začínat velké projekty, protože s ohledem na egyptskou vládu není možné začít výzkum a dru „Nemáme peníze a nemůžeme to dokončit.“ To prostě nejde. * LNA co další lokality, kde pracujete: v Západní poušti nebo v Súdánu? To vše se dnes dělá na koleni, tyto výzkumy nemůžeme rozvíjet. * LN Co můžete s tímto stavem dělat vy osobně, univerzitní profesor? Bojuji s tím několik let. Společně s mým vynikajícím přítelem a historikem Martinem Kováře poukazovat na relevantnost společenských věd: vyšly i dvě úspěšné knihy, nejprve Kolapsy a pak Civilizace a dějiny. Rád přirovnávámhistorické bádání a archeologii k astronomii. I on zabývá jevy, které už neexistují, je to minulost, ale díky ní jsme schopni pochopit, co se který nás obklopuje a co se může nebo nemusí stát. Společenské vědy rozkrývají to, co bylo pomáhají i rozumět modernímu světu, který je plný třecích ploch, jejichž podstata spočívá procesech. Když nebudeme mít kvalitní společenské vědy, jež umožní naší společnosti pochop co se dělo, dějeamůže dít, stáváme se vlastně slepými. Jakkoli důležitá technologická inov nevyřeší. Sami se připravujeme o zrak, o schopnost pochopit náš svět tím, že likvidujeme s (Někdy v tuto chvíli během středečního rozhovoru došlo ke střelbě v pařížské redakci Charl o tom debatující věděli.) * LN Mohou být památky ohroženy islamistickými akcemi, ničením? Myslím, že ne. Egypt byl vždy velmi otevřenou zemí. Egypt vždy stál na křižovatce civiliza politik. Vždy přitahoval pozornost celého světa jako kolébka jedné z prvních komplexních c jako místo, jež slouží coby klíč jak k Africe, tak Přednímu východu. Zároveň je ale i zemí všechny své potíže – může pochlubit poměrně vysokou vzdělaností a vysokou kulturností. Zná pracujeme, a vesměs všichni – ať již z intelektuálního, nebo z lokálního, vesnického prost význam památek. Ne, není to pravděpodobné. Adoufám, že se to nestane. * LN Býváte blízko světu mrtvých. Jak vnímáte, že jim klid narušujete? Po 25 letech práce v pohřebištích se člověk naučí větší pokoře, než by normálně měl. Větší minulosti, ke konkrétním lidem. Jedním z přání starých Egypťanů bylo, aby jejich jméno žil Abúsíru se jedná vesměs o zničené, vykradené památky, takže my se pohybujeme v oblasti zác a vlastně „oživujeme“ jména, lidské osudy i dávné společenské procesy. Snažíme se s nejlep pracovat tak, aby staří Egypťané mohli – jak doufám – být na to, co se s jejich odkazem dě * LN Takže Chentkaus III. má radost, že byla objevena a jméno „žije“? Nechci mluvit za ni, to se musíte zeptat jí, ale doufám, že není nespokojená. Protože její známější než před 4500 lety – to vím jistě. *** Kdo je... Prof. Miroslav Bárta (45) je ředitelem Českého egyptologického ústavu a koncese Vystudoval egyptologii a archeologii na Univerzitě Karlově. Po studiích v Hamburku obhájil roku 2008 je profesorem. Výzkumů v Egyptě se účastní od roku 1991. Přednáší na Filozofické na University of Pennsylvania nebo třeba na Americké univerzitě v Káhiře. Čile publikuje. Autor: Martin Rychlík Publikováno v Lidových novinách 10. ledna 2015