Největší nálezy z Egypta ukryli v obřím kalendáři ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** PRAHA Kdo si chce na stěnu zavěsit nový kalendář českých egyptologů, ten by měl nejdříve z mu ve zdi dobře drží skoba. Kalendář i s obalem totiž váží 2,3 kilogramu, na výšku má zhru metru, a co se týče šířky, měří 62 centimetrů. „Když chcete deset takových kalendářů dopravit letadlem do Egypta, tak máte hned v kufru 2 je limit pro jedno zavazadlo,“ směje se fotograf Českého egyptologického ústavu FF UK a je kalendáře Martin Frouz. Ten v útrobách starodávných hrobek každoročně nafotí tisíce fotek. podzim, když jsme fotili královnu Chentkaus III., manželku faraona Raneferefa, jsem za pět tisíc záběrů,“ dává jeden z příkladů. Naprostá většina snímků, která u vykopávek vznikne, slouží jako dokumentace pro odborníky. totiž zůstávají v Egyptě a není snadné se k nim jen tak dostat. Protože se navíc mohou v p některé památky i poškodit, nastupuje fotograf. Restaurátoři díky tomu mohou s poškozeným snímku lépe pracovat. Do samotného kalendáře se z celkového počtu fotografií dostane jen malý zlomek. „Letošní k vztahuje k významnému objevu hrobky princezny z podzimu roku 2012,“ popisuje Martin Frouz kalendáři je vyfocena například socha písaře, hodnostáře Nefera či pohled do nitra skalní Šeretnebtej. Naopak hrobka královny Chentkaus III. na žádném ze snímků není. Přestože ji totiž archeolo podzim loňského roku, egyptské ministerstvo pro památky o nálezu informovalo až tento týde náš ústav nesmí pustit žádnou informaci, to je podmínka,“ dodává Frouz. Fotograf tráví na vykopávkách s týmem českých egyptologů každý rok několik týdnů. „Tým tvo lidí, kteří se na nalezišti točí. Celý rok tam ale nepracujeme. Expedice je vždy jarní a p jsou na místě snesitelné teploty,“ vysvětluje. Když dokumentarista památek v Egyptě naklád fotografické vybavení, většinou se k němu do auta už nic jiného ani nevejde. Kalendář se shání těžko Kalendář, který vychází od roku 2009, se za poslední léta stal dos kouskem. Za loňské vydání získali egyptologové hned dvě ocenění v soutěži Kalendář roku 20 místo za podporu cestovního ruchu a druhé místo pak právě za fotografické zpracování. Do p egyptologové své dílo neposílají. Tiskne se totiž jen v malém nákladu a je neprodejné. Do dostane jen několika vyvoleným z okruhu archeologů a sponzorů. „Tisk je navíc poměrně komplikovaný. Velké listy totiž dlouho schnou. Místo dvou týdnů tak výroba zhruba měsíc,“ dodává Martin Frouz, který kalendář vytváří spolu s ředitelem Českéh ústavu v Praze Miroslavem Bártou. Ten má mimo jiné na starosti textovou část kalendáře a popis jednotlivých snímků. *** Fakta Egyptologové a kalendář Kalendář pro letošní rok s názvem Nesmrtelnost ukrytá v kame práci i některé významné nálezy českých archeologů pod vedením Miroslava Bárty, ředitele Č egyptologického ústavu FF Univerzity Karlovy. Jeho tým odhaluje památky v královském pohře 5. dynastie (2510 až 2365 př. Kr.) v egyptském Abúsíru. Kalendář, který je velký 74 centim 62 centimetrů široký, váží celkem 2,3 kilogramu a není prodejný. Mimo jiné zachycuje objev staroegyptské princezny Šeretnebtej z páté dynastie z roku 2012, který byl označen za nejv archeologický úspěch za posledních dvacet let. Na listech u jednotlivých měsíců je většino konkrétních vykopávek, z nichž jedna fotografie rozměrem vyniká. Snímky v menším rozměru p několik tisíc let staré sochy v různých úhlech pohledu. Publikováno v MF Dnes 7. ledna 2015