Aktuality nové - 4 sloupce

Před 55 lety vzplála pochodeň číslo 1. Jan Palach chtěl probudit lid

„Člověk musí bránit proti tomu zlu, na které stačí.“ Tato slova pronesl student Filozofické fakulty UK Jan Palach 17. ledna 1969, den poté, kdy se před budovou Národního muzea v centru Prahy polil benzinem a zapálil. Chtěl tak vyburcovat veřejnost z rezignace, do které se propadala po srpnové okupaci Československa. Jeho památku si po celý 16. leden nejen na UK připomínali pamětníci i stávající studující a představitelé vysokých škol.

V dopise podepsaném jako Pochodeň č. 1, který si Jan Palach 16. ledna 1969 přinesl v aktovce na Václavské náměstí, žádal zrušení cenzury a zákaz šíření Zpráv, okupační tiskoviny, která v Československu vycházela od srpna roku 1968. V dopise také psal, že pokud nebudou vyslyšeny tyto požadavky a nevyburcuje to dostatečně lid a nenastane tedy časově neomezená stávka, vzplanou pochodně další.

Jan Palach tři dny po svém odvážném činu zraněním podlehl. Následující den, tedy 20. ledna 1969, se konal pietní průvod, který zorganizoval Svaz vysokoškolského studentstva Čech a Moravy a který vedl z Václavského náměstí k budově FF UK na dnešním náměstí Jana Palacha. Od 24. ledna pak byla v Karolinu vystavena rakev s Palachovými ostatky a následující den se tam konal také smuteční obřad, kde promluvuli i ministr školství, představitelé univerzity a studentstva.

O pětapadesát let později se v Karolinu už tradičně konala pietní vzpomínka na Palachův čin. Jeho památce se poklonili představitelé UK v čele s rektorkou Milenou Králíčkovou. Na pietu přijeli i studenti a studentky z Gymnázia Jana Palacha v Mělníku.

V podvečer se pak lidé sešli před budovou FF UK, kde Jan Palach od podzimu roku 1968 studoval. Jeho působení tam připomíná pamětní deska umístěná na budově, kterou vytvořil Olbram Zoubek. Vychází z posmrtné masky, již sám sochař sejmul Janu Palachovi krátce po jeho smrti.

Letošní tzv. Palachův týden, který pravidelně pořádají Studentská rada FF UK společně s dalšími studentskými spolky a iniciativami, byl silně poznamenán tragickými událostmi, které se odehrály na fakultě 21. prosince loňského roku. I z toho důvodu se doprovodné akce, které připomínají Jana Palacha a vysvětlují souvislosti jeho činu, zaměřily na postavení studentstva.

Prosincová tragédie také rezonovala večerní pietou 16. ledna před budovou FF UK. Rektorka UK profesorka Milena Králíčková tam ve svém projevu připomněla, že to byla láska k lidem a ke svobodě, která vedla Jana Palacha k jeho odvážnému činu, a s tím bychom si ho měli také připomínat.

„Bude tomu brzy jeden měsíc od tragické události 21. prosince. Vlna solidarity následujících dní, vzájemné podpory a sounáležitosti, touhy pomáhat druhým, nám všem dodává sílu. Léčíme se a věřím, že akademická obec UK se uzdravuje, a to nejen díky tomu, že pomoc druhým a láska k lidem jsou ty správné účinné léky, které skutečné pomáhají. Proces uzdravení naší akademické obce a nás všech bude pokračovat, neboť rány jsou hluboké a potřebujeme čas je zhojit. Prosím, nadále si pomáhejme, stůjme při sobě, pečujme o sebe navzájem s otevřeným srdcem pro naslouchání, se vstřícností a laskavostí v takové míře, v jaké jsme maximálně schopní. Čest památce Jana Palacha,“ zakončila své vystoupení rektorka.

Na její slova navázala také děkanka FF UK Eva Lehečková. „Palachova oběť otřásla lidmi a probouzela je k bdělosti, odvaze bránit principiální hodnoty. Prosinec, který jsme v závěru loňského roku prožili, námi také otřásl. Zbavil nás jistoty našeho bezpečného intelektuálního útočiště, které díky stabilitě permanentního dialogu odolává vnějším poryvům. Bráním se vytváření nějakých zjednodušených paralel, na to jsou obě události, jak ta, kterou si připomínáme, která se už dnes stala součástí toho, kým jsme, i ta nová, kterou teprve zpracováváme, příliš odlišné. Nicméně to, co si výročím Jana Palacha opakovaně dokazujeme, je, že umíme reflektovat události v plynutí času. Reflektovat přitom jejich různorodé vnímání budeme potřebovat i v roce, který se před námi otevírá. Byla bych ráda, kdybychom v tomto roce pokaždé, když zahneme k fakultě, v sobě každý z nás s připomínkou Jana Palacha tyto podstatné vlastnosti obnovili a dodali jsme si tak sílu zpracovat další formativní okamžik dějin a života naší fakulty, a to i právě s hlubokým respektem k tomu, že každý z nás sílu čerpá odjinud a jiným tempem,“ zdůraznila děkanka.

Zástupce Studentské rady FF UK Jakub Gogola poukázal na hrdinství, jakým se vyznačoval Jan Palach, a připomněl i další významné hrdinské osobnosti spjaté s akademickou obcí FF UK – Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Patočku nebo Růženu Vackovou. „Jsem hrdý na tyto odvážné osobnosti naší fakulty a věřím, že díky odvaze, která je charakteristická pro všechny členy naší akademické obce, překonáme i nedávné tragické události, které nás všechny zasáhly. I proto je důležité připomínat si čin Jana Palacha,“ podotkl student.

Na večerní pietě promluvili i Petr Dvořák, rektor Vysoké školy ekonomické, kde Jan Palach také studoval, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek a pražský primátor Bohuslav Svoboda. Po minutě ticha věnované uctění památky Jana Palacha pak lidé k pamětní desce pokládali květiny a svíčky.

TEXT: Helena Zdráhalová

FOTO: Vladimír Šigut