Aktuality nové - 4 sloupce

Vědecká rada UK ocenila pět významných osobností

Vědecká rada UK na svém pravidelném zasedání ve čtvrtek 27. dubna ocenila pět významných osobností, které svou činností významně přispěly k rozvoji univerzity. Pamětní medaile předal profesor Jan Kuklík, prorektor pro akademické kvalifikace.

• prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc. (1. LF UK) získal stříbrnou medaili za významné celoživotní dílo v oboru vnitřního lékařství a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově

Profesor Broulík promoval v roce 1961 na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Poté nastoupil na interní oddělení v Podbořanech. Od roku 1962 působil na Fakultě všeobecného lékařství UK, nejdříve na jejím Ústavu experimentální fyziologie a od roku 1965 na její 3. interní klinice. Hlavním odborným zájmem profesora Broulíka byl fosfokalciový metabolismus a metabolická onemocnění skeletu. Této problematice se věnoval v klinické praxi i experimentálně. Specializoval se na onemocnění příštítných tělísek. Soubor pacientů s touto problematikou patřil k největším v Evropě a možná i ve světě. Během své kariéry absolvoval několik zahraničních pobytů, v letech 1968–1970 pracoval na University of Alabama v Birminghamu v USA a v roce 1980 absolvoval tříměsíční stáž na univerzitě v dánském Aarhusu. Publikoval více než sto vědeckých prací, je i autorem několika učebnic a monografií. Byl proděkanem 1. LF UK a dlouholetým členem Akademického senátu 1. LF UK. S oblibou se věnoval i výuce a patřil mezi nejoblíbenější učitele na fakultě.

• prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSC., MBA (1. LF UK) obdržel zlatou medaili za významné celoživotní dílo v oboru fyziologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově

Profesor Kittnar působí od roku 1978 na Fyziologickém ústavu 1. LF UK, od roku 2004 jako jeho přednosta. Je také dlouholetým členem Vědecké rady 1. LF UK, v letech 1999 až 2016 byl proděkanem pro zahraniční studenty a sociální problematiku 1. LF UK. Jeho odborným zájmem je kardiofyziologie a biomechanika. V České republice patří mezi průkopníky oboru biokybernetika. Zasloužil se o použití počítačů v lékařském výzkumu a výuce a také o rozvoj elektrofyziologických metod v lékařském výzkumu. Je vedoucím společné experimentální laboratoře srdeční fyziologie 1. LF UK, NNH a VFN. Je také členem řady domácích i zahraničních odborných společností a vědeckých orgánů, například České fyziologické společnosti, České společnosti pro biomechaniku, České kardiologické společnosti, International Union of Physiological Sciences, Federation of European Physiological Society, The International Society of Electrocardiology nebo Vědecké rady Ústavu biomedicínského inženýrství ČVUT.

• prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc. (1. LF UK) získal zlatou medaili za významné celoživotní dílo v oboru patologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově

Profesor Povýšil celý svůj život spojil s Ústavem patologie 1. LF UK a VFN, působil také v různých akademických funkcích a jako vysokoškolský učitel. Od roku 1989 vedl II. patologickoanatomický ústav. V roce 2000 byl pověřen spojením I. a II. patologickoanatomického ústavu v jeden celek se sídlem v Hlavově ústavu na Albertově. Ve své odborné a vědecké činnosti se z počátku specializoval na problematiku některých granulomatózních onemocnění urogenitálního traktu. Později svoji pozornost zaměřil na problematiku chorob pohybového aparátu. Na základě výsledků svých výzkumných prací byl přizván mezi dvanáct expertů, kteří připravili novou mezinárodní Histologickou klasifikaci nádorů kostí pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace vydanou v roce 1993. Svých zkušeností v oblasti osteopatologie mohl využít i jako člen týmu, který pod vedením profesora Vlčka vyšetřoval kosterní ostatky významných osobností českých dějin, jako byli král Václav IV., manželky a děti Karla IV., Ladislav Pohrobek, Jiřík z Poděbrad, Bedřich Smetana, Albrecht z Valdštejna, Svatý Ivan a další. Je autorem řady odborných publikacích, které jsou hojně citovány. Byl také hlavním editorem učebnic Speciální patologie a Obecná patologie.

• doc. PhDr. Dr. Mireia Ryšková (KTF UK) obdržela historickou medaili za významné celoživotní dílo v oboru biblických věd a pedagogickou činnost a práci v Etické komisi Univerzity Karlovy

Docentka Ryšková je známá badatelka, vysokoškolská učitelka i členka řady vědeckých a správních grémií. Její cestu k vytouženému oboru na poli humanitních věd a teologie komplikovala situace minulého režimu. Vedle své první kunsthistorické specializace na Filozofické fakultě UK v 70. a 80. letech minulého století tajně studovala katolickou teologii v kurzech pořádaných Salesiánskou provincií a na teologické fakultě v Erfurtu. V nové éře demokracie získala doktorát v německém Passově (1993) a habilitovala se na Univerzitě Palackého v Olomouci (2006). Badatelským polem docentky Ryškové je především novozákonní historie, exegeze a teologie s přesahem do křesťanských etických otázek. Vedle univerzitní pedagogické a vědecké činnosti se v 90. letech podílela na vybudování a vedení Vyšší odborné sociálně pedagogické a teologické školy Jabok. Mireia Ryšková je členkou Vědecké rady UK, Vědecké rady Masarykovy univerzity a mnoha dalších odborných grémií. Přesah odborné biblistiky do nábožensko-pedagogické praxe představuje další téma, jímž se docentka Ryšková dlouhodobě zabývá, a tím je bibliodrama. Lze ji považovat za jednu z průkopnic této účinné metody popularizace biblických příběhů a nástroje formování duševně-duchovní a sociální složky lidské osobnosti. Aktivně se také věnuje popularizaci svého oboru. Texty a rozhlasové programy na biblická témata v počtu už několika stovek znají posluchači Českého rozhlasu a čtenáři Katolického týdeníku a dalších periodik.

• prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA (3. LF UK) získala stříbrnou medaili za významné dílo v oboru neurologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově

Profesorka Štětkářová habilitovala v roce 2005 v oboru neurologie, v roce 2011 se stala přednostkou Neurologické kliniky 3. LF UK, kterou vede dosud. Profesorkou neurologie byla jmenovaná v roce 2016. Vede Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy, v této oblasti má řadu významných prací, je autorkou více než 140 časopiseckých publikací a hlavní editorkou osmi knižních monografií. Byla hlavní řešitelkou a spoluřešitelkou řady grantů několika grantových agentur. Je také oblíbenou vyučující českého a anglického kurikula. Dlouhodobě je garantkou předmětů Neurologie v rámci studia Neurobehaviorálních věd na 3. LF UK. Od roku 2000 je členkou oborové rady doktorského studia Neurověd na UK a Palackého univerzitě v Olomouci. Sama vychovala řadu postgraduálních studentů. Od roku 2014 je členkou akreditační komise MZČR pro obor neurologie.

Text: Pavla Hubálková

Foto: Vladimír Šigut