Aktuality nové - 4 sloupce

11 + 1 ocenění Nadace Nadání pro osobnosti Univerzity Karlovy

V souladu s poslední vůlí Josefa Hlávky – největšího českého mecenáše, významného českého architekta, schopného stavebního podnikatele a politika – jsou v den předcházející Dni boje za svobodu a demokracii a Mezinárodním dnem studentstva udělována ocenění Nadace Nadání.

Též 16. listopadu 2022 se na zámek Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic sjely desítky studentů a vědců, aby společně oslavily vítěze letošních cen. Nejdříve ovšem všichni zúčastnění vzdali hold a uctili památku Josefa Hlávky položením kytic u jeho hrobky na přeštickém hřbitově. Sál Českého kvarteta se následně stal místem udílení významných ocenění.

V letošním roce jich Nadace Nadání předala celkem 54. Přičemž 49 Cen Josefa Hlávky dostali studenti ve věku do 33 let. Pět osobností – nestorů a významných osobností – obdrželo Medaile Josefa Hlávky.

Hlávka by měl radost

„Josef Hlávka by měl nepochybně radost, že také v současné době využívají jeho odkazu tak nadějné osobnosti jako za jeho života. On se tehdy s mnohými osobně dobře znal, s nadšením mu sdělovali své plány,“ zamýšlí se profesor Václav Pavlíček, předseda správní rady a prezidia Nadání. A na otázku magazínu Forum – jak on sám je spokojen s úrovní a množstvím tolika inspirativních osobností – dodává: „Spokojený jsem, když věřím, že Josef Hlávka by měl radost ze studentů, které nadace podporuje. Nadání plní jeho poslední vůli. Osoby, které dnes působí ve správních orgánech jím vytvořených, nastoupili na místa těch, jež on sám před téměř sto dvaceti lety vybral a uložil jim, aby dbali na plnění cílů jeho nadace.“

Hrdost a přání úspěchu

„Cítím hrdost a jsem nadšena, kolik výjimečných studentů Univerzity Karlovy dnes převzalo ocenění. I přes náročné covidové období nepolevili, ba právě naopak, uznání v podobě Cen Josefa Hlávky jim právem patří. Všem – dnes oceněným i těm, kteří mají první malé i velké úspěchy teprve před sebou – držím pěsti a upřímně jim přeji jen vše nejlepší. Aby se na své vysněné cestě neztratili a nenechali se zviklat případnými drobnými prohrami a neúspěchy. Jen ty je konec konců – jak my zkušenější a realitou ´otlučení´ už dobře víme – dokáží vyhecovat a přimět k pokračování v práci a dalším objevům. Věřím, že si budou ceny náležitě vážit a stane se pro ně podnětem k dalšímu úsilí ve prospěch naší vědy a vzdělanosti,“ pronesla ke „svým“ studentům mimo jiné docentka Markéta Martínková, prorektorka pro studijní záležitosti UK, která se slavnostního udílení Cen Josefa Hlávky osobně účastnila a ocenění předávala.    

V Lužanech ve středu 16. listopadu 2022 převzalo diplom a nadační příspěvek z rukou představitelů Nadace Nadání těchto jedenáct talentovaných tvůrčích studentů z Karlovky, kteří oplývají tvůrčím myšlením a uplatňují jej ve svém oboru:

• Mgr. Kateřina Talířová, Evangelická teologická fakulta

Po celou dobu studia magisterského programu Komunitní krizová a pastorační práce – Diakonika svými výsledky výrazně převyšovala ostatní. Zpracovala velmi kvalitní diplomovou práci Spiritualita věřících žen v období těhotenství a po porodu, v níž se věnuje v českém prostředí dosud nezpracovaném tématu. Pokusila se v ní mimo jiné prozkoumat, zda a jak se spiritualita žen v této mimořádné době proměňuje. Práce vykazuje promyšlenou koncepci, čisté metodické zpracování, logickou a srozumitelnou argumentaci i kultivovaný jazyk a má výrazně mezioborový charakter; propojuje teoretické poznatky z teologie, spirituality, psychologie a sociologie. Zahrnuje též metodicky dobře provedený kvalitativní výzkum a přinesla jasně formulované výsledky.

• JUDr. Mgr. Bc. et Bc. Josef Vacek, Právnická fakulta

V roce 2015 absolvoval bakalářský studijní program Soudobé dějiny na fakultě sociálních věd, v roce 2017 bakalářský studijní program Historie na Filozofické fakultě, v roce 2020 složil rigorózní zkoušku na Právnické fakultě a v roce 2022 absolvoval navazující magisterský program Dějiny evropské kultury na Katolické teologické fakultě.

Od roku 2019 je doktorandem studijního programu na katedře právních dějin právnické fakulty, kde absolvoval magisterský studijní program Právo a právní věda, v diplomové práci se zabýval rozhodovací praxí pražského apelačního soudu v letech 1687 až 1727. Akademií věd byla tato práce oceněna jako nejlepší diplomová práce v oblasti humanitních věd za rok 2019. Během svého studia se věnuje dějinám kriminality a každodenního života poddaných obyvatel v 17. a 18. století v Českém království. V říjnu 2021 publikoval monografii Sexuální delikty před Apelačním soudem v letech 1687-1727, publikoval řadu článků, pravidelně se aktivně účastní mezinárodních vědeckých konferencí, píše odborné recenze a posudky. V roce 2021 zvítězil v mezinárodním kole soutěže studentské vědecké odborné činnosti v doktorandské kategorii s prací Svobodníci a právo: případ Pavla Sládka jinak Cíchy z roku 1663 a krajští hejtmané jako soudní instance.

Zapojil se do řešení několika grantů UK, zajišťoval výuku předmětů a vyučuje na Filozofické fakultě v rámci přípravných kurzů pro zájemce o studium historických oborů. 

• Ing. Kateřina Veselá, 1. lékařská fakulta

Je studentkou doktorandského studijního programu Biochemie a patobiochemie, výsledky její práce již byly publikovány v řadě prestižních časopisech a mají aktuálně 14 citačních ohlasů. Získala možnost stáže nadace Neuron na Univerzitě v Tel Avivu. Nadstandardně se věnuje svému studiu, kolegům v laboratoři i spolupráci v rámci mezinárodního vědeckého týmu.

Ve své vědecké práci se zabývá studiem a designem nových protirakovinových léčiv z pohledu mediciální chemie, jakožto nových molekulárních struktur s teranostickým efektem. Cílem je molekulární design a studium látek kombinujících jak cytostatický, tak migrastatický efekt a navržení nano drug delivery systému, který by cíleně dodával tyto léky do místa nádoru. Studentka navrhla velice originální molekulární systémy. Během své práce zavedla několik zcela nových laboratorních přístupů a metod pro analýzu molekulárních struktur. Ač je zatím v prvním ročníku, dosahuje úctyhodných výsledků, spolupracuje na některých vědeckých grantech, které je skupina Mediciální chemie řešitelem.

(Rozhovor s Kateřinou přineslo Forum: Kateřina Veselá zkoumá kurkuminoidy. Teď na stáži v Izraeli)

• Mgr. Zuzana Paračková, Ph.D., 2. lékařská fakulta

Ve své dizertační práci Dysregulace imunitní odpovědi u diabetu I. typu čerpá z probíhajícího výzkumného projektu na imunologii diabetu, který posunula na novou úroveň a sama se v něm začala věnovat procesům vrozené imunity. Je třeba podtrhnout zvláště přínos studentky po stránce nastavení a zavedení nových experimentálních přístupů, které v laboratoři dosud nebyly využívány. Ve spolupráci s kolegy se rovněž podílela na mapování klíčových signálních cest v oblasti vrozené imunity, které začaly odhalovat nové zánětlivé pochody v patogenezi diabetu, zahrnující úlohu interferonů a spojených signálních cest. Výstupy jejich prací vedly k nominaci grantu AZV, který provázel celý projekt na Cenu ministra za panel Imunologie a infekční nemoci v roce 2020.

Vedle svého základního projektu se věnovala též problematice imunodeficienci. Když v roce 2020 udeřila pandemie covid-19, byla mezi prvními, kdo na toto téma rozvinul výzkumné projekty, které se opětovně točí kolem neutrofilu jako klíčové buňky zánětu, jež jsou dnes již také publikovány.

V průběhu studia prokazovala vědeckou vyspělost, samostatnost ve vědeckém myšlení, schopnost koncipovat vědecké projekty a rozvinout je do praxe.

• Kateřina Grygarová, 3. lékařská fakulta

Studentka šestého ročníku se angažovala v řadě mimoškolních aktivit, byla aktivní ve studentských spolcích TRIMED a IFMSA, organizovala mnoho akcí pro studenty – například Orientační den, a to i pro studenty anglicky studující. Zajišťovala též Úvodní soustředění pro v Dobronicích pro nově nastupující studenty, Den otevřených dveří, Reprezentační ples 3. LF a podílela se na uspořádání Studentské vědecké konference – fakultní i celostátní.

Od 4. ročníku pravidelně dochází na dětské oddělení a má za sebou několik zahraničních, studijních výjezdů. Od třeťáku byla lektorkou na anatomických pitevních cvičeních i na zážitkovém kurzu první pomoci. Výukovou činnost završila v 6. ročníku, kdy začala vyučovat na Ústavu histologie a embryologie. Jako členka Akademického senátu fakulty hájila zájmy studentů, a jako členka výukové a studijní komise prosazovala změny vedoucí ke zlepšení výuky.

Své zkušenosti zúročila i během pandemie covid-19, kdy se stala jedním z koordinátorů studentské pomoci do zdravotnických zařízení a starala se o činnost Dětského tábora, v němž se studenti starali o děti zdravotníků, kteří docházeli do práce. O dva roky později pomáhala uprchlíkům z Ukrajiny při zajišťování zdravotnické pomoci na pražském Hlavním nádraží. Mimo jiné zastupuje UK v Radě vysokých škol.

• PharmDr. Rona Karahoda, Ph.D., Farmaceutická fakulta

Ve své disertační práci se mimo jiné zabývá studiem změn serotoninové a kynureninové dráhy během těhotenství v placentě, podílu fetálního mozku, střeva, jater a plic v prenatálním metabolismu tryptofanu, což je významným přínosem pro reprodukční vědy z pohledu interdisciplinaritě, která propojuje obory placentární fyziologie, patologie a problematiky farmakologických intervencí v těhotenství. Vysoká kvalita a originalita obsahu práce je podpořena zveřejněním prvoautorských článků autorky ve vysoce prestižních časopisech.

Za svůj výzkum získala již několik významných mezinárodních ocenění. V roce 2020 co by členka týmu Placenta ve zdraví a nemoci zvítězila v celonárodním kole soutěže Angelini University Award 2020. V roce 2021 za svou prvoautorskou práci o homeostáze serotoninu v placentě byla jako vůbec první vědkyní v ČR oceněna prestižní cenou Skandinávské fyziologické společnosti Carl Ludwig Award.

• Bc. Anna Kaznacheeva, Filozofické fakulta

Její bakalářská práce se věnuje aktuálnímu tématu: reprezentace queer identit v současné ruské populární kultuře po vydání zákona proti „LGBT propagandě“ (2013). Pro detailní analýzu si vybrala skladby kapely HRISTINA, které interpretuje v širokém kulturním, společenském a politickém kontextu ruské queer estetiky od konce 80. let do současnosti.

Autorka nejenom, že dobře zachází s literaturou a dokáže spojit přístupy různých disciplín do smysluplného celku, navíc osvědčuje velkou citlivost a vnímavost vůči obsahům populární kultury. Umí je skvěle dekódovat a popsat coby ideologické bojiště, na jehož poli se utkávají a vyjednávají nejen estetické, ale i společenské a mocenské významy.

Výborně zvládnutá práce se navíc vyznačuje bohatým a čtivým jazykem. Nutno ocenit i způsob zacházení s češtinou, která přítomnosti rodů klade překážky dobrému vystižení genderové fluidity. Díky kvalitě autorčiných analýz a interpretací, která výrazně převyšují standardy obvyklé pro tento stupeň studia, lze bakalářskou práci považovat za mimořádnou.

• Mgr. Veronika Konečná, Ph.D., Přírodovědecká fakulta

Již v prvním roce doktorského studia sepsala a publikovala výsledky své vědecké práce zaměřené na genetiku horského poddruhu prvosenky v mezioborovém mezinárodním časopise Scientific Reports. V průběhu doktorského studia ji zaujalo téma zcela nové – genomika paralelní adaptace k extrémním výzvám prostředí, kde učinila nejvýznamnější objevy zahrnující rychlou schopnost rostlin modelového rodu Arabidopsis adaptovat se na extrémně toxické půdy, tzv. hadce. Navíc odhalila, že studované rostliny k adaptaci využívaly i opakovaných mutací v témže genu, což byl mechanismus odporující stávajícím evolučním teoriím o způsobu adaptace u tak mladého druhu.

Získané poznatky nejen že posouvají teoretické porozumění obecných procesů, v evoluční biologii, ale i odhalení konkrétních „hospot“ genů má též velký potenciál pro uplatnění v aplikovaných oborech, jako je zemědělské inženýrství a fytoremediace toxických půd.

Klíčem k vědeckým úspěchům studentky, z nichž většina byla publikována již během řádné doby PhD studia, bylo kromě mimořádné organizovanosti a schopnosti široké spolupráce také odvaha pouštět se do nových přístupů a kombinovat různé metodiky.

O vysoké míře vědecké samostatnosti svědčí i zisk dvou vlastních grantových projektů GA UK ve výši přesahující 1,5 milionů korun a aktivní a zodpovědné vedení dvou magisterských studentů zapojených do jejích pokusů.

• Mgr. Magdaléna Tinková, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta

Primární výzkumnou oblastí studentky jsou univerzální kvadratické formy nad číselnými poli a témata, jako je Jacobi-Perronův algoritmus a aditivně rozložitelná celá čísla. Jí samotné se pak podařilo na teorii navázat v autorských článcích: v prvním z nich se zaměřila na jednoduchá kubická pole sloužící k určení Pythagorových čísel, ve druhém se věnovala analogickému výsledku pro obecnější kubická pole.

Podílela se rovněž na studentském výzkumném projektu zaměřeném na univerzální kvadratické formy nad bikvadratickými poli, z celé pětičlenné rešeršní skupiny patřila mezi ty nejaktivnější, přičemž dokázala přijít s mnoha originálními postřehy, nápady a důkazy. Tato práce obsahuje důkazy některých obecných nových teorií a explicitních výpočtů; prokázala Kitaokovu domněnku o neexistenci ternárních univerzálních kvadratických forem nad bikvadratickými poli – publikováno v prestižním Proceedings of the Edinburgh Mathematical Society (2020). Společně s P. Voutierem získali zajímavé výsledky o normách nerozložitelných v kvadratických polích – J. Number Theory (2020). V neposlední řadě se primárně zabývala jednoduchými kubickými poli Jacobi-Perronova algoritmu; výzkum by měl být publikován během pár měsíců.

• Mgr. Tereza Friesingerová, Pedagogická fakulta

Ve své diplomové práci dokázala účelně aplikovat teorii generického modelu při reedukaci formálních poznatků, které prostřednictvím vhodně volených matematických úkolů diagnostikovala u žákyně s výborným prospěchem v matematice. Pro učitele matematiky by práce mohla být dobrým podkladem pro porozumění didakticko-matematické teorie. O kvalitě její diplomové práce svědčí fakt, že byla oceněna stipendiem AGON, a především byla vybrána v konkurenci dalších prací jako jedna ze tří diplomových prací, které reprezentovaly Pedagogickou fakultu na Česko-slovenské soutěži SVOČ letos v červnu. O jejím studijním nasazení vypovídá i dosažený studijní průměr 1,28 na bakalářském stupni a 1,14 na navazujícím magisterském. Během studia byla pomocnou vědeckou silou, projevila v ní nejen pečlivost, důslednost a analytické myšlení, ale též zájem o výzkum. Je

• Mgr. Mikayel Harutyunyan, Fakulta sociálních věd

Vytvořil vysoce zajímavou interdisciplinární diplomovou práci s názvem „Fighting Fake News with Accuracy: Dual processing perspective. V ní si klade otázku, jak a zda může společnost čelit tak zvané fake news, tedy úmyslně zkresleným, či zcela mylným, falešným zprávám. Navrhnul online experiment s 520 účastníky z USA. Jedná se o vysoce originální výzkum – empirických studií zabývajících se falešnými zprávami není mnoho. A experiment vyhodnocující dopady opatření novinových zpráv se štítkem – upozorněním, aby čtenáři zpráv zvážili jejich pravdivost před tím, než je budou sdílet s ostatními – nebyl dosud v literatuře vůbec proveden. Diplomová práce mimo experimentu navíc obsahuje velmi kvalitní rozsáhlý popis a analýzu existujících relevantních teorií, zejména z oboru ekonomie a psychologie.

Mimo to se podílel na rozsáhlém celosvětovém výzkumu dopadu pandemie covid-19 na pozitivní a negativní emoce, jehož výsledky byly publikovány v prestižním Nature Human Behavior.  

Medaile pro pedagoga a badatele

Společně s předáváním Cen Josefa Hlávky výjimečným studentům a absolventům bylo uděleno i pět Medailí Josefa Hlávky nestorům a zakladatelským osobnostem z českých veřejných vysokých škol pražských, české vědy a umění. Medaili na návrh předsedkyně Akademie věd ČR, rektorů ČVUT, UK, AMU, AVU, VŠUP, ČZU, VŠE, VŠCHT a ředitele IKEM, která je projevem ocenění za celoživotní dílo ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti, obdrželo letos pět osobností – jednou z nich je významný zástupce Univerzity Karlovy:

• Prof. Mgr. Miroslav Petříček, Dr.

Český filozof a teoretik výtvarného umění, jenž byl ve svém myšlení výrazně ovlivněn Janem Patočkou, v 70. letech navštěvoval jeho bytový seminář. Svou pedagogickou, badatelskou a odborně-překladatelskou činností patří trvale k těm, kdo drží „společenství učitelů a učenců“ pohromadě a současně mu skýtá podněty k dalšímu rozvoji. Jeho specializací je zejména současná francouzská filozofie a vztahy mezi filozofií a uměním. Přeložil řadu klíčových děl z německé a francouzské filozofie, mezi jinými Světlou komoru (Roland Barthes), Čas a vyprávění (Paul Ricœur) či Ideu fenomenologie (Edmund Husserl).

Mezi jeho nejčtenější publikace patří Úvod do (současné) filosofie, analýza dynamiky detektivních románů Majestát zákona. Raymond Chandler a pozdní dekonstrukce (2001) či poslední kniha esejů Myšlení obrazem (2009).

„Je jedním z veřejně známých filosofů a jeho působení přitahuje další generace zájemců o studium na UK,“ přibližuje osobnost Miroslava Petříčka jeho kolega, profesor Karel Thein z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. A dodává: „O vlivu na kolegy několika generací svědčí i jimi editovaná a v Karolinu vydaná publikace k Petříčkově životnímu jubileu Myšlení hranice / hranice myšlení. (2022).“

Na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK profesor Petříček vyučuje od roku 1992, od roku 2001 spolupracuje také s Centrem audiovizuálních studií FAMU. Magisterský titul získal v roce 1990, do té doby mu z kádrových důvodů nebylo umožněno studovat a byl zaměstnán v Hydrometeorologickém ústavu. Jeho otcem byl literární kritik a překladatel Miroslav Petříček, Sr. (Zdroj: FF UK, Ústav filosofie a religionistiky)

Závěr slavnostního odpoledne v Lužanech patřil koncertu v zámecké kapli.

Text: Marcela Uhlíková

Foto: Jan Kolský, Wikipedia

Datum: 16. 11. 2022