Aktuality nové - 4 sloupce

NÚVR, nová národní vědecká autorita v oblasti onkologie

Za účasti Vladimíra Balaše – ministra školství, mládeže a tělovýchovy, Mileny Králíčkové – rektorky Univerzity Karlovy a předních českých vědeckých kapacit, v čele s Evou Zažímalovou – předsedkyní Akademi věd ČR, byl na půdě Karolina dne 26. září představen největší projekt akademické onkologie – Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ten se stal jedním z pětice vědeckých počinů programu EXCELES, na nějž vyhlásilo ministerstvo školství (MŠMT) veřejnou soutěž vloni v prosinci, a to v rámci zákona o podpoře výzkumu, epxerimentálního vývoje a inovací.

NÚVR propojuje 71 excelentních výzkumných týmů a 11 pracovišť v Praze, Olomouci a Brně. Je financován z prostředků Evropské unie – NextGeneration EU, a to v rámci programu EXCELES MŠMT, ve kterém je počítáno s částkou téměř 1,5 miliardy korun na pokrytí činnosti úřadu na dobu tří a půl let.

NÚVR bere za národní autoritu v oblasti onkologického výzkumu a akademické onkologie, jenž do celorepublikové vědecké sítě propojí významná pracoviště provádějících špičkový výzkum v oblasti onkologie. A jelikož v současné době onkologický výzkum postrádá zásadnější koordinaci a je dle zainteresovaných poněkud roztříštěn do jednotlivých institucí, bude to právě NÚVR, co přispěje ke zlepšení koordinace, strategie a efektivity onkologického výzkumu či přípravy nových odborníků.

„Jsem velmi ráda, že Univerzita Karlova dosáhla na finanční podporu projektu NÚVR a bude prostřednictvím jeho odborníků součástí špičkové vědy v oblasti onkologického výzkumu,“ uvedla na úvod setkání s novináři Milena Králíčková, rektorka UK. A v prvé řadě vyjádřila poděkování všem vědcům, kteří se zapojili do přípravy řešení celonárodního projektu NÚVR.

Děkovala i MŠMT za vypsání projektů EXCELES, ve kterých se mohou v rámci celé ČR spojit nejsilnější vědecké týmy: „Věřím, že se pro naši společnost díky vznikajícímu ústavu dopracujeme výrazných výsledků a pozitivních změn, a to jak v diagnostice, tak v léčbě nádorových onemocnění. A že ústav v celé řadě oblastí přinese významné změny.“

Paní rektorka též vyjádřila uspokojení nad zájmem ze strany novinářů o NÚVR, připravených širokou laickou společnost informovat o výrazné aktivní pozornosti, která je ze strany vědeckých pracovišť věnována právě onkologii.

Ministr Vladimír Balaš vyjádřil obecné uspokojení nad vznikem projektů podporujících excelentní vědu, a zároveň přání, aby se na podobné aktivity nacházel dostatek prostředků nejen z evropských, ale i z národních zdrojů.

Zároveň zcela lidsky přiznal, že je do vzniku NÚVR v podstatě osobně zaangažován, neboť je pacientem, který byl zbaven onkologického problému. „I to, že jsem tady, beru jako závazek, abych i nadále projekty spojené s výzkumem onkologických onemocnění podporoval. Každý úspěch je v této oblastni nesmírně důležitý a díky mezinárodní spolupráci vede k záchraně životů po celém světě. Podpora výzkumu v onkologii proto patří mezi veřejný zájem, který je nutné ze strany státu náležitě podporovat.“

V závěru svého vystoupení pan ministr prozradil, že jej aktuálně čeká v rámci vládního rozhodování o státním rozpočtu vyjednávání o finančním příspěvku: „Nejen, abyste měli čím topit, ale taky aby vám schopní lidé neutíkali a zůstávali na školách, v akademiích věd a ostatních akademických institucích.“

Slova díků za vznik a podporu NÚVRu byla těmi prvními, která na setkání s novináři pronesla i Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR. „Věda musí sloužit společnosti, a tedy také onkologickým pacientům, jichž ročně – bohužel – téměř 30 000 umírá. Věřím, že nově vznikající NÚVR tuto práci vědců a lékařů, motivovanou touhou pacientům ulevit a vyléčit je, ještě více urychlí a zefektivní.“

Paní předsedkyně oceňuje složení ústavu, neboť skvěle kopíruje potřebu interdisciplinární spolupráce a je tudíž garancí zásadního přispění k výzkumu onkologie: „Věřím, že bude možné provádět screening na ještě větší množství typu rakovin, než je dosud možné. A ústav rovněž přispěje ke sledování genetických dispozic v jednotlivých částech populace vůči různým typům onkologických onemocnění.“

A na závěr s optimismem v hlase dodala: „NÚVR přeji po stránce technicko-byrokratické co nejsnazší fungování a co nejlepší výsledky v oblasti vědecké. Držím palce!“

„NÚVR je největším projektem české akademické onkologie. Vzniká síť excelentních pracovišť, která mohou efektivně spolupracovat a dosahovat lepších výsledků. Podobně u nás v klinické onkologii funguje celorepubliková síť komplexních onkologických center, která jsou mezi sebou provázána určitými pravidly a vzájemně komunikují,“ uvedl Aleksi Šedo, ředitel NÚVR a proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Společně s ním povedou NÚVR Marián Hajdúch z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roli lékařského ředitele a jako vědecký ředitel Ondřej Slabý, který působí na Lékařské fakultě a Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) Masarykovy Univerzity v Brně. Trojice se shoduje, že ambicí NÚVR je přenášet výsledky z laboratoří k lékařům a pacientům. To se výzkumným týmům v zapojených institucích daří již nyní, se vznikem NÚVR se však celý proces může urychlit. „Výzkum předchází každé nové léčbě nebo diagnostice rakoviny a my převádíme nové znalosti z výzkumných laboratoří do medicínské praxe. Každý den naše týmy dělají malé pokroky a boj s tímto nepřítelem nikdy nevzdají. NÚVR nám otevírá cestu k tomu, abychom lépe spolupracovali napříč obory i pracovišti,“ uvedl Hajdúch.

„Můžeme si pod tím představit třeba hledání nových genů nebo drah zapojených do vzniku a rozvoje nádorů. Identifikaci nových molekulárních cílů, diagnostických, prognostických i prediktivních biomarkerů. Vývoj nových léků a diagnostických postupů, jejich transfer a klinické testování či ověřování využitelnosti v praxi,“ přiblížil Šedo. I proto je NÚVR otevřený spolupráci s farmaceutickými a biotechnologickými firmami a také s komplexními onkologickými centry a fakultními nemocnicemi.

NÚVR se zároveň zaměří na popularizaci biomedicínského výzkumu a jeho strategický rozvoj v budoucnu. V plánu je přivést do NÚVR zahraniční týmy nebo zkušené výzkumníky, kteří si svůj tým sestaví. Díky tomu dostane příležitost i nastupující generace vědců – například absolventi lékařských, přírodovědeckých či jiných fakult. „Málokdo v České republice si uvědomuje, že peníze, které putují do výzkumu, už nyní mají přímé pozitivní dopady na zdraví nás všech. Pracujeme v laboratořích, ale výsledky naší práce v nich nezůstávají,“ připomněl vědecký ředitel Slabý. A dodal: „Směřujeme k propojení špičkové vědecké expertizy, unikátní výzkumné infrastruktury a terciárního vzdělávání, abychom mohli do budoucna moderní onkologický výzkum strategicky rozvíjet.“

Text: Marcela Uhlíková

Foto: Martin Pinkas