Aktuality nové - 4 sloupce

Mezinárodní rada UK se sešla v Praze

Ve čtvrtek 16. června na Univerzitě Karlově proběhlo setkání Mezinárodní rady, v níž zasedají významné vědecké a pedagogické osobnosti působící na špičkových zahraničních institucích. Na programu byla například reforma Ph.D. studia, téma výzkumné podpory PRIMUS a grantů ERC nebo publikování v režimu „open access“‎.

„Jsem velmi ráda, že se tu můžeme po covidové pauze alespoň z části setkat osobně,“‎ řekla v úvodu zasedání Mezinárodní rady UK (International Advisory Board) rektorka Milena Králíčková. Mezinárodní rada UK je poradním orgánem Univerzity Karlovy, a to především v otázkách určování hlavních směrů vědecké a vzdělávací práce univerzity, jejích výzkumných center a systému vnitřního financování.

Jejími členy a členkami jsou špičkoví vědečtí a pedagogičtí pracovníci a pracovnice nejlepších zahraničních univerzit a institucí. Cílem pravidelného setkávání je vzájemná inspirace a sdílení dobré praxe. „Výměna zkušeností se zahraničními kolegy je pro náš další rozvoj zásadní. V Mezinárodní radě máme skvělé osobnosti, z jejich zápalu, sdílnosti a lidskosti jsem byl nadšen. Řešili jsme hlavně mladou vědu a postgraduální studia, kde nás jako univerzitu, ale vlastně celou republiku, čeká velká práce,“‎ hodnotí profesor Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost, který v úvodní prezentaci shrnul současný stav a další vize v oblasti vědy na Univerzitě Karlově.

Prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek a rektorka Milena Králíčková.

Na programu letošního setkání byla mimo jiné připravovaná reforma Ph.D. v České republice a z toho plynoucí změny na Univerzitě Karlově. Ústředním tématem diskuzí bylo zvyšování kvality a prestiže doktorského studia. Molekulární biolog profesor Keith Gull z Oxfordské univerzity například zdůraznil, že při nastavování procesů a pravidel je zásadní flexibilita. „Ph.D. studium je velice komplexní a vždy záleží na specifikách konkrétního oboru, nelze hledat jedno univerzální řešení.“‎

Profesor Peter Kuhn z americké University of Southern Carolina Dornsife zase zdůraznil, jak je pro Ph.D. studentky a studenty důležitá osobní zkušenost s publikačním procesem. „Je to někdy bolestivá, ale pro mladého vědce velmi důležitá škola. Publikace jsou nedílnou součástí vědecké kariéry.“‎ A dodal, že výrazně vzrostly i nároky na kvalitu samotné disertace, protože dnes jsou práce veřejně dostupné na internetu. „Doba, kdy disertace skončily zaprášné v univerzitních knihovnách, je dávno pryč.“‎

Profesoři (zleva) Tim Clark, Keith Gull a Peter Kuhn.

Program interní vědecké podpory Primus byl vyhodnocen jako úspěšný, protože se každým rokem zvyšuje počet žadatelů i úspěšných projektů podpořených Evropskou výzkumnou radou (European Research Council, ERC). V letošním roce například postoupilo do druhého kola hodnocení celkem třináct ERC Starting grantů z České republiky, z čehož je šest z Univerzity Karlovy. Diskutovalo se například i loňské mezinárodní hodnocení vědy a jak vybrat ty nejdůležitější směry a změny, protože nelze dělat vše a hned.

Profesorka Maria J. Estebanová a profesor Jozef Mathias Ritzen.

Odpoledne proběhlo již tradiční představení dvou fakult Univerzity Karlovy. V letošním roce to byla 3. lékařská fakulta UK, kterou představil její děkan profesor Petr Widimský. Za Fakultu humanitních studií, nejmladší fakultu Univerzity, hovořila docentka Gabriela Seidlová Málková, proděkanka pro vědu a výzkum.

Docentka Gabriela Seidlová Málková z FHS UK a profesor Petr Widimský z 3LF UK.

Živou diskuzi vyvolalo i odpolední hlavní téma diskuze, kterým bylo publikování v režimu „open access“. Zástupci zahraničních univerzit potvrdili, že je to téma i na jejich domovských institucích. Podle nich jsme celosvětově ve fázi hledání optimálního řešení, roste tlak na zvýšení dostupnosti vědeckých prací, čemuž se ale vydavatelství brání, protože tím přichází o lukrativní byznys.

Dále se účastníci shodli, že v otázce vydavatelství MDPI nelze přijmout jednotné pravidlo, vždy záleží na konkrétním odborném časopisu, protože kvalita je značně variabilní. I z toho důvodu roste potřeba zvyšování publikační gramotnosti a rozpoznání kvalitních a nekvalitních periodik, především u začínajících vědeckých pracovníků a pracovnic.

Na závěr také zástupci Univerzity Karlovy poděkovali nizozemskému ekonomovi Jozefu Mathiasi Ritzenovi, který po osmi letech z důvodu věku rezignoval na svoji pozici v Mezinárodní radě UK.

Nizozemský ekonom profesor Jozef, Mathias Ritzen (na fotografii vpravo).

Text: Pavla Hubálková

Foto: Hynek Glos