Jak předcházet plagiátorství ve studentských pracích
Příručka pro akademické pracovníky
Systém IS Věda zajišťuje podporu pro evidenci a hodnocení tvůrčí činnosti a administraci vybraných interních soutěží v oblasti tvůrčí činnosti a mobilit. O IS Věda
Open access (OA,otevřený přístup) je publikačním modelem, který vede k okamžitému, trvalému, bezplatnému a svobodnému přístupu k výsledkům veřejně financované vědy a výzkumu na internetu.
Centrum vědeckých informací FSV UK zajišťuje sběr záznamů o publikačních výsledcích zaměstnanců a studentů fakulty. Tento sběr probíhá pomocí celouniverzitního databázového systému OBD.
Personální identifikátory při publikování
Personální identifikátor autora umožňuje odlišit autory se stejným nebo podobným jménem a najít všechny publikace jednoho autora i přesto, že jeho jméno je v publikacích uváděno v různých variantách.
Měřením kvality a kvantity ve vědě se zabývá scientometrie. Pro měření také hledá a určuje vhodné metody a metriky. „Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je citace.“ S příchodem databází se začaly vyvíjet nové formy bibliometrického výzkumu jako například mapování citací.
Scientometrie analyzuje vědecké výstupy na základě vědecké komunikace. Základní metodou je citační analýza.
Citační analýza je matematicko-statistická metoda, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů.
Jedná se o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací.
Zkoumá informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují či které prameny se v daném oboru opakují.
Je základní metodou scientometrie a bibliometrie.
Využívá data z databází citačních rejstříků z ISI Web of Science a z databáze Scopus.
Citační analýzy jsou dnes využívány zejména v oblasti hodnocení vědy.
Výsledky citačních analýz jsou přímo závislé na zdroji dat, na jeho excerpci, kvalitě záznamů a jejich metadat.
Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno vždy přihlížet k možnostem a mezím použitých metod a zdrojů.
Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí. Pro kompletní představu o stavu vědy na daném území se nejdříve analyzuje samotné vydávání článků, knih apod. Z výsledků citační analýzy lze vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, excerpci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech.
Zdroj A, který cituje zdroj B, s tímto zdrojem sémanticky (významově) souvisí
Podle počtu citací zdroje se dá posuzovat jeho význam (čím více citací, tím významnější zdroj)
Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast, časový úsek, typ vědecké literatury a další.
Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný dokument. Analýzou citačních rejstříků lze určit budoucí vývoj vědních oborů.
Databáze Web of Science obsahuje snadno ovladatelné nástroje umožňující základní scientometrické analýzy
Je internetovou podobou známých databází Science Citation Index. Zahrnuje jednak sledování citovanosti vědeckých článků, jednak pravidelně aktualizované bibliografické údaje (včetně abstraktů) o článcích z více jak 8.000 předních světových vědeckých a odborných časopisů ze všech oblastí vědy s více jak šedesátiletou restrospektivou.
Obsahuje Science Citation Index Expanded, Social Science Citation Index a Arts and Humanities Citation Index.
ISI indexuje z každého čísla časopisu všechny jeho podstatné prvky: vlastní články, recenze knih, databází, hardware, software, bibliografie, editorské materiály, diskuze, dopisy čtenářů, opravy, doplňky, chronologie a další…
Scopus je největší citační a abstraktová databáze recenzované literatury: vědeckých časopisů, knih a sborníků. Přináší ucelený přehled o výstupech světového výzkumu v oblasti vědy, techniky, medicíny, společenských věd a uměleckých či humanitních oborů.
Je vybaven inteligentními nástroji pro sledování, analýzu a vizualizaci výzkumu.
Je denně aktualizován, zahrnuje 55 miliónů záznamů, 21 000 titulů od více než 5000 zahraničních vydavatelů.
Impact Factor (IF) je určitým měřítkem kvality vědeckých časopisů. Je definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech těchto článků.
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně:
A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005
A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-04 citovány jinými časopisy v roce 2005
B = kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)
Indikátor hodnocení časopisu v JCR (více)
Používán při vládním hodnocení vědy od roku 2017
Indikátor hodnocení časopisu ve Scopusu (více)
Rovněž využívaný při vládním hodnocení od roku 2017.
Kvartily a decily časopisu dle IF, AIS a SJR, tedy pořadí časopisu v daném oboru podle toho kterého indikátoru.
Samotný impakt faktor není jediným způsobem, jak měřit hodnotu článku, nebo časopisu. Používá se například PageRank, Index bezprostřední odezvy nebo poločas citovanosti.
H-index je nástrojem scientometrie. Jde o číselný údaj vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500).
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována, je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči impakt faktoru (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.
Centrum vědeckých informací
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Smetanovo nábřeží 6
110 01 Prague 1
citace@fsv.cuni.cz
